Nehořlavá izolace snížení požárních rizik budov

Datum: 3.3.2016  Kategorie: ČLÁNKY  Komentáře (3)

Požáry mívají pro budovy mnohdy fatální následky, a pokud jsou v době požáru v objektu osoby, pak často dochází k těžkým úrazům, mnohdy i k úmrtím. 

Hasiči nejsou supermani, nemůžeme od nich chtít nemožné, proto je třeba snížit požární rizika. Ale jak na to? 

Jsou zde dvě cesty požární bezpečnosti, jedna z nich je použití aktivních prostředků požární bezpečnosti a ta druhá je použití nehořlavých stavebních materiálů, včetně izolací. Nehořlavé, protipožární tepelné izolace mohou velmi ovlivnit celkovou požární odolnost stavební konstrukce. Tomuto říkáme pasivní požární bezpečnost. 

Mezi aktivní prvky požární bezpečnosti patří například sprinklery, hasící systémy implementované do budov již při jejich stavbě, nebo klasické hasicí přístroje. Tyto lze do budovy dodat kdykoliv. Stejně tak je to s požárními hlásiči, kouřovými čidly a systémy EPS (elektronické protipožární systémy), které se dají v dnešní moderní době dálkově připojit na non-stop centrální pult. Zde pak v případě že protipožární systém vyhodnotí požár, je vyhlášen poplach. Následně obsluha pultu zajistí výjezd hasičů. 



Pokud se ale ponoříme do problematiky pasivní bezpečnosti budov, tak je třeba začít od začátku, tedy již při tvorbě projektu. Slovo tedy má architekt, projektant a ten by měl stanovit, jaké stavební materiály a izolace budou v dané budově použity. Vliv na toto mají samozřejmě stavební normy, které stanovují povinnosti použít v určitých případech nehořlavé materiály

Ohledně norem je to jasné, tyto by se měly dodržovat bez výjimky. Jedná se hlavně o výškové budovy, které norma jako výškové hodnotí v případech novostaveb od 12 m výšky a pokud se budova rekonstruuje a dodatečně zatepluje, je třeba zajistit nehořlavé materiály a komponenty od výšky budovy 22,5 m. 

Dále je to požární odstup sousedních budov, což se v praxi leckdy nedodržuje a to se souhlasem stavebních úřadů. Často je udělována výjimka na požární odstup, který má být správně při výstavbě rodinných domů minimálně 7 m, pokud se jedná o rekreační stavby, tak 10 m. 



Dále je stanoveno, že vzdálenost stavby od plotu se sousedním pozemkem nesmí být méně nežli je 2 m. A teď pozor, vyhláška z roku 2007, č. 501/2006 Sb. umožňuje ve stísněných podmínkách snížit požární odstup mezi domy až na 4 m. 

Pokud tedy projektant, architekt navrhne správné nehořlavé stavební materiály, tedy prvky pasivní požární bezpečnosti, sníží tím riziko. A pokud tuto pasivní bezpečnost zkombinuje s aktivními prvky, jako jsou požární hlásiče, detektory kouře, nebo sprinklery a správně rozmístěné hasicí přístroje, je pro zajištění požární bezpečnosti provedeno maximum. 

Jako další možnost ke snížení požárních rizik je samozřejmě bezpečné chování, zacházení s ohněm či hořlavými materiály. Chování uživatelů budov je velmi velkým podílem na požárech v objektech, a pokud obyvatelé, uživatelé objektů dodržují pravidla požární bezpečnosti, tak se požární bezpečnost povyšuje na maximální úroveň. 

Pak už zbývají zvláštní případy, kdy selže jak technika, tak i nečekané situace, které někdy bohužel vznikají. Pád letadla, a to se bohužel stává i v našich končinách, náraz vozidla do budovy či teroristický útok a podobné faktory, u kterých je požár nedílnou součástí. Toto vše ale můžeme ponížit pasivní bezpečností, abychom v případě požáru měli dostatek času na evakuaci osob. 



Proto je dobré do své stavby a do stavebních konstrukcí zakomponovat tepelné a akustické izolace s třídou požární reakce “A1”. Tyto mohou značně zpomalit prohoření stavební konstrukce a její totální destrukci. Toto zpomalení je právě tím drahocenným časem, který může vám i vašim blízkým zachránit život. 

Je tedy pravdou, že použití kamenné vlny s vysokou požární odolností ve třídě reakce na oheň “A1”, velmi napomáhá k pasivní bezpečnosti všech druhů budov. 

Použití správných, nehořlavých součástí a komponentů při stavbě budov je stanoveno také dle určení budov z pohledu využití. Jedná se například i o jednopodlažní budovy, které jsou určeny jako lékařské a nemocniční zařízení, kde se vyskytují osoby s menší pohyblivostí. Do této kategorie spadají také, jesle, školky a školy, kde je vysoká koncentrace malých dětí. 

Dále je také třeba zohlednit již při rozhodování se z hlediska implementace pasivní požární bezpečnosti následnou kumulaci osob v objektu. Možný počet osob při užívání objektu, který je často vědomě překračován a to pak v případě požáru je velký problém. Jedná se o sportoviště, obchodní domy a podobné objekty. Zde se také musí architekt správně rozhodnout. Jeho rozhodnutí v případě požáru poskytne přítomným více času pro evakuaci. 



Pokud zakomponujete při stavbě objektu do stavebních konstrukcí materiály, tepelné izolace a komponenty s označením “A1” ve třídě reakce na oheň, tak si tím zajistíte vysoký protipožární, bezpečnostní standart. Takto označené výrobky a stavební komponenty vůbec nepřispívají k rozvoji ohně a jeho dalšího šíření, jsou prakticky nehořlavé. 

Myslete na požární bezpečnost již při plánování stavby, a pokud rekonstruujete, snažte se použít co nejvíce výrobků s klasifikací “A1”, nehořlavé výrobky. 

Autor článku: Pavel Hanzelín

Komentáře

Jirka | 7.3.2016 11:05
Zdravím vás, prosím o vysvětlení těchto dvou tříd hořlavosti materiálů A a A1. Jaký je rozdíl? Díky
admin | 7.3.2016 15:31
Dobrý den, ohledně těchto označení mohu upřesnit to, že označení "A" je dle staré normy, která určovala stupeň hořlavosti materiálů. V současné době platí nová evropská norma, kde už označení "A", které bylo užíváno u nehořlavých materiálů, není již užíváno.

Dříve používané označení "A" je nahrazeno nyní označením "A1" a "A2", což jsou v případě "A1" výrobky zcela nehořlavé, které ani nijak nepřispívají požáru. A třída "A2" nyní nahrazuje dříve používanou třídu "B", která také již není používána, což byla třída označující výrobky nesnadno hořlavé.

Jde v podstatě o stejnou klasifikaci, jako u třídy "A1", jen u klasifikace výrobků v "A2" je doplněno: tyto výrobky nebudou při plně rozvinutém požáru významně přispívat ke kalorickému zatížení ani dalšímu růstu požáru.

Tak že, lidsky řečeno, jsou výrobky ve třídě "A2" nesnadno hořlavé, a nepřispívají významně k rozvoji požáru. Kdežto, "A1" jsou naprosto nehořlavé a vůbec nepřispívají k rozvoji požáru.
Jirka | 9.3.2016 22:33
Aha, tak diky za vysvetleni.
Přidat komentář:
Jméno:
E-mail:
Zde můžete zadat svůj e-mail. Pokud zatrhnete volbu "Zobrazit e-mail u komentáře", bude e-mail zveřejněn.
  Zobrazit e-mail u komentáře
Komentář:
 Opište prosím číslo do pole pod obrázkem
 
 Opište číslo 6: