Zdroje stavebních vlhkostí

Datum: 11.12.2015  Kategorie: ČLÁNKY  Komentáře (6)

Vlhkost je pro stavební konstrukce pohromou a někdy může končit tento stav až destrukcí objektu, proto je třeba dávat si na vlhkost pozor. 

Tento článek pojednává o stavebních vlhkostech, jejich zdrojích, jak se jim obecně bránit a jak zabránit vlhkostem ve stavebních konstrukcích. 

Samotné zdroje vlhkosti a potíže s tím spojené jsou stejně tak staré, jako samo stavebnictví. Do doby, než se začal člověk zaobírat hydroizolací, měla vlhkost velký podíl na malé životnosti stavebních objektů. 

Do doby, než se objevila asfaltová hydroizolace, tak bylo snahou stavebníků chránit domy proti vlhkosti mnoha základními způsoby. Jako příklad se dá uvést jíl, vápenné nátěry a už tehdy se snažili stavitelé o jistý způsob drenáže, tedy odvádět spodní vodu a vodu, která naprší od domu pryč. Jako jedna z možností se vyhnout vodě bylo správné umístění stavby, ale to není všemohoucím řešením a i tehdy nebylo. Tak se začalo přemýšlet, jak se proti všudypřítomné vodě bránit. 

Někdy kolem roku 1900 se poprvé objevila na stavební scéně asfaltová hydroizolace. Sice to nebylo to samé jak to známe dnes, ale stavitelé zjistili, že asfaltová hmota společně s tkaninou, která vše vyztuží a pomůže řešit problémy se stékáním asfaltu při aplikaci na svislé plochy poměrně hodně pomáhala s bojem proti některým typům vlhkostí. Tento fakt se prosadil zejména v oblasti spodní stavby, tedy základů a samozřejmě perimetru. 

Kromě klasické terénní vzlínající vlhkosti ale máme ještě další typy vlhkostí a zdrojů vody, které nás ve stavebnictví trápí. Například srážková voda, nebo vlhkost vzniklá na bázi kondenzace vodních par obsažených ve vzduchu v interiéru stavby. Voda, nebo vlhkost je ale jen základním krokem k poškození stavby, po dlouhodobém zvlhnutí stavby dochází k plísním a dalším problémům. V dřevostavbách pak může docházet k hnilobě dřeva. U klasických zděných staveb dochází často vlivem vlhkosti k poškození spojovacích částí zdiva a stavebních konstrukcí, následně pak dochází k destrukci celých částí stavby. 

Za základní druhy zdrojů vlhkostí jsou považovány: dešťová voda, hygroskopická vlhkost, kondenzační voda, kapilární kondenzace, průsaková voda z terénu a tím pádem i vzlínající voda ze spodních částí stavby.

V případě srážkové vody se jedná o problémy, kdy je špatně provedená střecha či oplechování součástí střešní konstrukce. Do této kategorie zdrojů vlhkostí patří také špatně provedené okapy a svody, parapety oken, špatně provedené hydroizolace balkónů a teras. Kromě těchto částí stavby může být srážková voda velkým problémem při nesprávně provedených okolních plochách kolem domu, například špatně realizované chodníky kolem domu, které neobsahují správné podloží a není zde vyřešena drenáž a odvod vody od spodní stavby domu. 

V případě srážkové vody je třeba také neopomenout tento zdroj z hlediska déle trvajících nepřiměřených srážek, které mají za následek vysoké promáčení terénu, nebo i záplavy a povodně. Pokud si někteří mysleli, že když žijí na kopci, tak se jich to netýká tak už dnes asi ví, že i stavba na kopci může v dobách povodní trpět nadměrnou vlhkostí v případě nedostatečné hydroizolace spodní stavby



Já osobně znám jeden případ, který hovoří za všechny. V dobách kdy byly u nás povodně, tedy rok 2002 se objevily problémy se spodní vodou, vzlínající vlhkostí v domech, které byly dříve postaveny a to daleko výše, nežli dosahovala hladina tehdejší povodně. Jednalo se o lokalitu Zbraslav, kdy ve čtvrti Zbraslav - Baně, která je poměrně vysoko hladinou Vltavy byly zatopeny sklepy v domech této čtvrti spodní vodou. Důvodem byla stoupající spodní voda a tím i poměrně zvýšená vzlínající vlhkost.

Vzlínající voda je dalším ze zdrojů vlhkostí, tato proniká do konstrukce zejména spodní stavby a vlivem kapilární vzlínavosti narušuje materiál. Důvodem zasažení stavebních součástí je tedy žádná, nebo špatná, či nedostatečná hydroizolace spodní stavby

Nesmíme opomenout také zdroje vlhkosti vlivem špatně provedených instalací rozvodů vody a odpadů. Netěsnost či poškození těchto rozvodů má za následek vlhké stěny a podlahy, záleží jak a kde jsou tyto rozvody vedeny. 

Kondenzační vlhkost je zdroj, který nelze podceňovat. Kondenzační voda vzniká díky nedostatečnému větrání v místech, kde je riziko kondenzační vody největší. Jedná se vlastně o vodu, která je obsažená ve vzduchu interiéru stavby. Normální vlhkost je v rozmezí mezi 40 až 60 %. Za běžné zdroje nadměrné vlhkosti v interiérech budov jsou považovány: koupelny, tedy sprchování a obecně provádění hygieny, dále nadměrné páry se do vzduchu dostávají při vaření a žehlení, také v místech, kde je mnoho pokojových květin a velká akvária či terária. Dále se může jednat o sauny a prostory s vířivkami a bazény. 

Reklamy vysílané v televizi typu, že používáním Sava v domácnosti je vyřešen problém s plísní, je velmi povrchní, jelikož Savo samo o sobě, neodstraňuje problém se zdrojem vlhkosti. Velmi mě zaujala jedna věta v podobné reklamě, kde jistá maminka řekla, že až teprve Savo, vyřešilo její problémy, že její dcera vždy zapomněla po sprchování vyvětrat koupelnu. Jestli to bylo míněno jako řešení a že už se nemusí po sprchování vyvětrat pára obsažená ve vzduchu koupelny, tak to je neprostý nesmysl. 

Je třeba si uvědomit, že voda, která se dostane do stavební konstrukce, tuto časem zničí, jelikož sníží značně její pevnost a další vlastnosti, které fungují za předpokladu, že je stavební konstrukce suchá. Za nejvíce trvale nadměrnou vlhkostí ohrožené stavební materiály jsou považovány: dřevo a všechny jeho formy, pórobeton, minerální izolace, sádrokartonové desky, OSB desky a také cihly. 

Veškeré porézní materiály, které mohou nasávat vodu, budou časem vlivem vody namáhány daleko více nežli za sucha. I přestože se může jednat o materiály impregnované do vlhka, tak při setrvalém vlivu nadměrné vlhkosti mohou vodě podlehnout a časem se poškodit. Někteří výrobci uvádějí u svých výrobků difúzní vlastnosti ve smyslu prostupu vodních par, ale i u těchto materiálů nadměrná vlhkost tuto vlastnost překoná. 

Závěrem si řekneme několik rad a pravidel, které nám od nadměrné vlhkosti v interiéru pomohou. Základem je správně provedená hydroizolace spodní stavby, jelikož z vlhké spodní stavby se vlhkost dále dostává do obytných prostor interiéru. Za základní možnost, jak se zbavit nadměrné vlhkosti v domě je zvýšit teplotu vytápění a větrat. Topení zvyšuje povrchovou teplotu stěn a tím pádem se nebude ve zdech vlhkost zdržovat a na povrchu kondenzovat

Takto se to řeší i u novostaveb, kde je nevyschlá, čerstvě dostavěná stavba často plná vody. Toto se dá řešit právě vyšší teplotou vytápění a větráním v celé stavbě. Pokud toto nepomůže, tak je třeba změnit užívání interiéru, myslí se tím například odstranění zdroje vlhkosti. Jako příklad uvedu odstranění akvária, nebo sauny, pokud nelze problém řešit jinak. 

Výše byly zmíněny důvody dalších problémů s vlhkostí v domě, tyto se dají samozřejmě také řešit a dosti často se jedná, o na první pohled velké problémy a přitom se může jednat o banální a snadno proveditelné úpravy a opravy. Například znečištěné okapy a ucpané okapové svody. Špatně provedené parapety lze také opravit, stejně tak zatékající střechu. Samozřejmě že špatně provedenou hydroizolaci základů a dodatečnou hydroizolaci již tak snadno svépomocí nelze provést. Pak už je lepší si na toto sjednat spolehlivou firmu. 

Vlhkost a voda pro stavbu je velmi nebezpečná, proto ji nelze podceňovat. Již při řešení plánů novostavby je třeba se zamyslet nad umístěním domu a jeho ochranou před vodními zdroji. Pokud se jedná o koupi staršího domu, tak si velmi dobře ověřte stav, než cokoliv podepíšete a zaplatíte. 

Autor článku: Pavel Hanzelín

Komentáře

Jan Krákora | 14.12.2015 07:11
Zdravím, v zimní době se mě objevuje plíseň v horním rohu u stropu v koupelně, přitom tam větráme a topíme, čím to může být?
admin | 14.12.2015 08:06
Dobrý den, váš problém by mohl být způsoben mnoha možnostmi, ale jedna z nich je nedostatečné větrání. I přestože píšete, že větráte, tak může být v místnosti nadměrná vlhkost. Řešením by mohlo být osadit do místnosti obyčejný vlhkoměr, který vám situaci ukáže, váš subjektivní pocit je jedna věc a realita druhá. Horní hranice by neměla přesahovat 60%. Možná se budete pak sám divit, že bylo větráno nedostatečně.

Další možnost je tepelný most, pokud by místo (roh u stropu), které popisujete bylo chladnější z důvodu nedostatečné tepelné izolace stropu či vnější obálky objektu (záleží jak je objekt řešen), může tam docházet k povrchové kondenzaci vlhkosti a ta se po čase ráda mění za plíseň. Pokud je místo chladnější oproti ostatním plochám stěn v koupelně, bude se vlhkost srážet právě v tomto místě.

Jako poslední častou možnost mohu uvést, že i přes vámi avizované větrání se do onoho místa v rohu u stropu nedostává proudění vzduchu a drží se tam vlhkost, která se opět časem mění na plíseň. Chtělo by to tedy v době větrání větrat intenzivněji.

Toliko jen podle základních informací, které jste popsal.
Jan Krákora | 14.12.2015 12:06
Tak já zkusím sehnat nějaký ten vlhkoměr, to jsem zvědav, protože mě tam vlhko nepřipadá.
admin | 14.12.2015 13:59
Budeme rádi, když nám sem napíšete výsledek vašeho měření.
Jan Krákora | 3.1.2016 12:44
Zdravím, tak jste měl pravdu, při sledování přístroje jsem naměřil průměrnou vlhkost přesahující 70% a to hlavně v místech, kde nedostatečně proudí vzduch i při větrání. Ono se to takto pocitově nezdálo, ale měl jste pravdu, tak cca 2 hodiny po tom, co jsme se koupali tam bylo i přes 80-90% vlhka. Musím tam pořádně větrat. Moc děkuji za rady.
admin | 3.1.2016 16:49
Dobrý den, no tak hlavně, že se přišlo na to, kde je problém. Je třeba opravdu pořádně větrat, já osobně mám v koupelně také vlhkoměr a větrám tak dlouho, dokud neklesne vlhkost na alespoň 60%.
Přidat komentář:
Jméno:
E-mail:
Zde můžete zadat svůj e-mail. Pokud zatrhnete volbu "Zobrazit e-mail u komentáře", bude e-mail zveřejněn.
  Zobrazit e-mail u komentáře
Komentář:
 Opište prosím číslo do pole pod obrázkem
 
 Opište číslo 5: